Přeskočit menu na obsah stránky

Přihlášení

Přihlášení
jméno
Heslo

Spektra hvězd ... příklady, výsledky

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všechna spektra byla pořízena amatérskými přístroji v Praze. Byl použit čočkový dalekohled s objektivem o průměru 127 mm, dalekohled typu Schmidt-Cassegrain s objektivem o průměru 200 mm, spektrální mřížka SA-100, štěrbinový mřížkový spektrograf Dados s mřížkami 200 resp 900 resp. 1200 vrypů / mm, monochromatické kamery IS DMK-31, QHY 5L-II M. Snímky byly zpracovány v programech Iris a Visual Spec. Interpratace výsledků je založena na studiu literatury, zejména knih Spectral Atlas For Amateur Astronomers a Spectroscopy For Amateur Astronomers, jejichž autory jsou Richard Walker a Marc F. M. Trypsteen. 

Spica - těsná spektroskpická dvojhvězda

Spica je těsná spektroskopická dvojhvězda. Je rozlišitelná jen pomocí spektrografu. Dvě hmotné hvězdy, mnohem větší než naše Slunce, obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti jen 20 milionů kilometrů jednou za 4 dny.

Beta Aurigae - Menkalinan: spektroskopická zákrytová proměnná dvojhvězda

Článek v angličtině je příkladem možností amatérské astronomické spektroskopie v oblasti měření oběžných rychlostí spektroskopické zákrytové proměnné hvězdy Beta Aurigae (Menkalinan).

 

Dvojhvězda Menkalinan (Beta Aurigae) je spektroskopický binární zákrytový systém, který nelze opticky rozlišit pozemním dalekohledem. Hvězdy je možné rozlišit jen pomocí spektrografu. Dvě v podstatě stejně velké hvězdy o průměru asi 4 miliony kilometrů a povrchové teplotě přes 9 tisíc Kelvinů obíhají kolem společného těžiště ve vzájemné vzdálenosti asi 12 milionů kilometru jednou za necelé čtyři dny. Systém pozorujeme téměř úplně z boku, sklon oběžné dráhy hvězd je skloněn jen asi 14° od roviny pohledu ze Země a je od nás 81 světelných let daleko. Hvězdy kolem sebe obíhají velkou rychlostí, kterou je možné z posunu spektrálních čar změřit. Jedna hvězda se k nám vždy přibližuje a druhá vzdaluje. Spektrografem se snímá  absorpční čára H-alfa (λ=6562.85 Å), která vzniká v atmosféře hvězd. Ta posouvá u přibližující se hvězdy směrem k modrému konci spektra, zatímco u vzdalující se hvězdy se posouvá k červenému konci. Z hodnot posunu v Ångströmech lze vypočítat okamžitou radiální rychlost každé z hvězd v km/s. Je také možné, z polohy středu H-alfy, tedy místa, kde leží těžiště soustavy, vypočítat, jaká je radiální rychlost celé dvojhvězdy. Tedy ta složka vektoru rychlosti pohybu hvězd, která míří k nám, tj. ke Slunci resp. k Zemi.

Obsah košíku

košík je prázdný