Přeskočit menu na obsah stránky

Přihlášení

Přihlášení
jméno
Heslo

Vyhledávání objektů pomocí souřadnicových stupnic

Souřadnice nebeských objektů jsou určeny pomocí dvou kružnic na nebeské sféře, na které jsou objekty zdánlivě umístěny. Nebeské póly jsou body, kde prodloužená osa rotace Země protíná zdánlivou nebeskou sféru. Na zemském, povrchu spojují póly poledníky. Obdobně nebeské póly jsou spojeny kružnicemi. Na zemském povrchu jsou rovnoběžky, stejné kružnice jsou i na nebeské sféře. Poloha každého bodu na povrchu Země je určena jako průsečík jednoho poledníku a jedné rovnoběžky. Protože i na nebeské sféře jsou obdobné kružnice, můžeme polohu každého tělesa určit dvěma souřadnicemi.

Ekvivalentem pozemské zeměpisné délky je na obloze „rektascenze“, obdobou zeměpisné šířky je na obloze „deklinace“. 

Rektascenze se měří v hodinách, minutách, sekundách od 0h 0m 0s do 23h 59m 59s. Na obloze je tedy 24 základních kružnic rozmístěných v intervalu 15 stupňů (360 stupňů : 24 hodin). Kružnice s rektascenzí 0h 0m 0s prochází souhvězdím Pegas. Objekty dále východ mají rektascenzi stoupající.

Deklinace se měří ve stupních, minutách a vteřinách s označením „+“ pro objekty na sever od nebeského rovníku, a „-“ pro objekty na jih od nebeského rovníku. Pro objekty ležící přesně na nebeském rovníku (průmětu pozemského rovníku na nebeskou sféru) platí, že mají deklinaci 0 stupňů 0 minut 0 vteřin. Deklinace Polárky, která je blízko nebeskému pólu má hodnotu 89,2 stupně.

Pomocí souřadnic můžete tedy snadno příslušný objekt vždy na obloze snadno nalézt. Dělené kruhy na osách vašeho dalekohledu vám mohou velmi usnadnit práci, ale vyžadují, aby dalekohled byl přesně nastaven na nebeský pól pomocí polárního hledáčku nebo metodou posunu hvězdy jako je popsáno v kapitole Přesné polární ustavení. Stupnice na montáži vám mohou pomoci nalézt slabé objekty (mlhoviny, galaxie), které jsou obtížně na obloze vidět. Poznamenejte si rektascenzi a deklinaci objektu, který chcete pozorovat, souřadnice najdete v každé hvězdné mapě, katalogu nebo atlasu, také v mnohých astronomických knížkách. Zvolte si známou jasnou hvězdu právě viditelnou na obloze v oblasti nedaleko objektu, který potřebujete pomocí stupnic vyhledat. V mapě nebo katalogu najděte její rektascenzi a deklinaci. Hvězdu umístěte do středu zorného pole. Zkontrolujte údaj na deklinační stupnici, a nastavte ji tak, aby šipka ukazovala na správnou hodnotu deklinace objektu. Stupnice je volně otočná. Nyní pootočte samotnou stupnicí rektascenze bez otočení dalekohledem (stupnice je také volně otočná) tak, aby ukazovala správnou hodnotu rektascenze, kterou jste pro danou hvězdu nalezli na mapě nebo v katalogu. Když souřadnice na stupnicích odpovídají hodnotám pro hvězdu v zorném poli, povolte aretace deklinace a polární osy a natočte dalekohled tak, aby souřadnice na stupnicích odpovídaly hodnotám pro objekt, který potřebujete nalézt. Pokud jste výše popsané nastavení provedli pečlivě a hlavně, je-li polární osa dostatečně přesně nastavena k severnímu nebeskému pólu, měl by se vámi hledaný objekt objevit v zorném poli okuláru s malým zvětšením.

Popsaným postupem lze nalézt kterýkoliv objekt na obloze, pokud znáte jeho deklinaci a rektascenzi.

Rektascenze je funkcí času, proto rektascenzi musíte vždy nejdříve nastavit u jasného známého objektu dle katalogu nebo mapy a potom vyhledat podle stupnice objekt, který chcete pozorovat.

Deklinační osa zůstane pro dané stanoviště správně nastavena po první kalibraci, neotočíte-li náhodně její stupnici.

Nastavení můžete provést kdykoli tak, že namíříte dalekohled na známý objekt a jeho souřadnice nastavíte na stupnicích. Objekt, který chcete najít, vyhledávejte brzy po kalibraci, protože za čtvrt hodiny už bude vše jinak.

 

Obsah košíku

košík je prázdný